Dagmar a Dalibor Hajdovi: creARTivity

Hodová výstava nabídne keramiku a grafiku

Pestré a hravé keramické plastiky všech velikostí a barev v protikladném souladu s prvoplánovou strohostí a výstižností jedinečných logotypů. Uchopitelný a hmatatelný svět přírody vetknutý do objektů z vypálené hlíny v kontrastu ke geometrické čistotě a jednoduchosti grafických značek. Tvorba nabitá kreativitou, originalitou a v neposlední řadě i vysokou účelovostí. Taková bude letošní hodová výstava creARTivity v Galerii města Přerova, jež spojí dva zdánlivě neslučitelné umělecké žánry Dagmar a Dalibora Hajdových, životních partnerů tvořících v Kroměříži.

Dagmar Hajda se narodila v Olomouci, mládí a počátek umělecké kariéry strávila v Přerově. Je dcerou uznávané přerovské výtvarnice Danuše Mazurové, dalším pokračovatelem rodinné tradice je její dcera, vystudovaná keramička a restaurátorka Barbora Kamínková. Od roku 1991 se Dagmar Hajda plně věnovala své keramické tvorbě. První ateliér provozovala v lipnickém klášteře a souběžně v městečku pod Helfštýnem zavedla výuku keramiky v mateřských a základních školách. Inspiraci nachází v přírodě a přírodních národech, fascinována je kulturou Indiánů a jejich tvorbou, ovlivněnou živočišnou a rostlinnou říší.

To bohatství tvarů a barev je pro mou fantazii pobídkou. Ač se snažím sebevíce, tohle přírodní dílo, ty přirozené scenérie žádný umělec nedokáže překonat,“ míní Dagmar Hajda, která od roku 2007 žije a tvoří v nedaleké Kroměříži. Na svém kontě má řadu společných i samostatných výstav, zastoupena je v soukromých sbírkách kromě České republiky také na Slovensku, v Rakousku, Itálii, Holandsku, Německu, americké Californii i Austrálii.

Dalibor Hajda se narodil v Jeseníku, již během základní školy zvítězil v mezinárodní soutěži dětské kresby v Sao Paolu v Brazílii. Vydobyl tak doporučení ke studiu na Škole uměleckých řemesel v Brně, kterou absolvoval v roce 1965. Za svou diplomovou práci získal cenu nakladatelství Mladá fronta s tehdy ohromnou pětitisícovou odměnou. Ředitel školy jej tehdy doporučil do studia kresleného filmu k národnímu umělci Karlu Zemanovi. Od roku 1967 se živil jako vedoucí výtvarník národního podniku Tatra Kopřivnice. O rok později přešel do Rudných dolů Jeseník, kde vytvořil jednotný vizuální styl, za nějž získal cenu Institutu pro průmyslový design.

Po odchodu do emigrace v roce 1982 našel uplatnění v několika reklamních agenturách a ztvárnil celou řadu log a logotypů. V roce 1986 zvítězil v konkurzu na místo výtvarníka - grafika pro farmaceutickou firmu Syntex -Palo Alto, kde v galerii tohoto koncernu i pravidelně vystavoval. V roce 2000, po opětovném získání českého občanství, nastoupil na pozvání Muzea Komenského v Přerově jako kastelán na hrad Helfštýn, kde instaloval řadu výstav. O pět let později přešel do oddělení Archeologie Muzea Komenského, kde se podílel na řadě výstav a publikační tvorbě.

Od roku 2007 žije a tvoří v Kroměříži. Při své práci je ovlivněn písmem a caligrafií, které studoval u vynikajících profesorů - Jindřicha Svobody, J. Zamazala či Jana Rajlicha. „Profesní tvorbou mě poslední léta doprovází nádherný epitaf amerických písmařů: MORE POWERFULL than all poetry MORE PERVASIVE than all science.MORE PROFOUND than all philosophy ARE THE LETTERS of the alphabet. TWENTY SIX PILLARS of strength UPON WHICH OUR CULTURE REST. Je to o tom, že naše kultura stojí na pilířích, jež tvoří písmena naší abecedy,“ uzavírá Dalibor Hajda.

Vernisáž za účasti autorů je naplánována v Galerii města Přerova na pátek 8. srpna v 17 hodin a bude spojena s hodovou číší vína primátora města Přerova. Výstava creARTivity bude prodejní, potrvá do 5. října, poté ji vystřídá průřez tvorbou přerovského malíře Jana Chmelaře, expozice pořádaná u příležitosti jeho 90. narozenin.